SSD disky (zkratka z anglického solid-state drive) jsou současným mainstreamem na poli datových úložišť. Pevné disky (HDD – agl. hard disk drive) se dnes považují spíš za postarší technologii určenou těm, kteří jsou limitováni finančními prostředky. Oba mají však na trhu stále své místo. Zatímco špičkové laptopy typu Apple MacBook Pro už HDD nenabízejí ani třeba jako jednu z možností konfigurace, levnější stolní počítače a notebooky na ně dál sázejí, jako na spolehlivé úložiště s vysokou kapacitou. Měli bychom s nimi proto ještě pár let počítat.
Pevné disky jsou tu s námi již řadu let. Jak dříve, tak i dnes platí, že jde o spolehlivé datové úložiště, jehož největší výhodou je cenová dostupnost a velká kapacita úložného prostoru. Pokud používáte stolní počítač, bude v něm s největší pravděpodobností zabudovaný „tradiční“ pevný disk – HDD (hard disk drive) a na něm budete mít operační systém spolu se všemi dalšími aplikacemi, složkami a soubory.
Uvnitř HDD disku nalezneme několik tzv. „ploten“, které svým tvarem a rozměry připomínají klasické CD disky, a dále čtecí hlavu. Plotny se otáčí určitou maximální rychlostí (standardně 5 400 otáček za minutu, nebo 7 200 otáček za minutu), na nich kmitají čtecí hlavy, které vyhledávají uložená data podle požadavků uživatele.
Velkou výhodou HDD je vysoká kapacita. Díky tomu, že se ploten se do jednoho disku vejde mnoho, může pevný disk disponovat obrovskou kapacitou za relativně dostupnou cenu. Nevýhodou je nízká rychlost. Při klasickém provozu se u moderního pevného disku nedostaneme ani k dvou stům megabitům za vteřinu.
Pohyblivé části pevného disku jsou náchylné na poškození. Je potřeba s HDD zařízeními zacházet velmi šetrně a vyvarovat se velkým nárazům. Jejich vibrace, hluk a přehřívání jsou dalšími z běžných problémů.
V současnosti se mnohdy namísto HDD do zařízení montují SSD disky. Jejich fungování mění pravidla hry v tom, že zkrátka nemají žádné pohyblivé části, ale data se ukládají podobně jako u paměťových karet – kmitající hlavice a plotýnky nahrazuje flash paměť. Díky tomu je obvyklá hodnota přenosu dat u SSD disku 550 megabitů za vteřinu.
Vzhledem k tomu, že se uvnitř nic nepohybuje, je jejich chod absolutně tichý. Provoz je úspornější, protože statické součástky potřebují méně energie k napájení, než dynamické plotýnky a hlavice. SSD disky poskytují snadnější přístup k datům a zrychlují aplikace i načítání systému. Nebodují ale tolik co do kapacity úložiště.
Velkým trendem v poslední době je přidávat do počítačových sestav a notebooků tzv. hybridní disk. Jde o střední cestu mezi jednotkami SSD a pevnými disky, jelikož kombinují obě technologie v jednu.
SSHD jednotky disponují kapacitou pevných disků, ale zároveň jsou vybaveny extra vyrovnávací pamětí SSD NAND. Ta má obvykle jen několik desítek gigabitů. SSHD samo zjistí, které soubory na vašem zařízení nejčastěji používáte, a ty si zapíše do nízkokapacitní a snadno dostupné částí paměti SSD. Ostatní velké soubory jsou uloženy na HDD.
I když SSHD nejsou tak odolné jako SSD, a nemají ani stejně nízkou spotřebou energie, jedná se o zajímavý způsob, jak alespoň navýšit rychlost u určitých procesů.
Zatímco 500 GB se považuje za základní kapacitu pevného disku pro současné laptopy, ve stejné cenové kategorii nalezneme pouze 256 GB či dokonce 128 GB SSD disku. SSD disky se dnes již prodávají i v 4 nebo 8 terabajtové kapacitě, jejich cena je ovšem pro běžného uživatele závratná. U SSD disků cenu neurčuje jenom kapacita, ale i rychlost a celková efektivnost. I běžný uživatel rozpozná rozdíl v rychlosti spouštění systému a odezvy při práci s aplikacemi.
Není jisté kdy, a jestli vůbec, SSD zcela nahradí pevné disky. Ačkoli se cena za jejich pořízení dlouhodobě snižuje, jsou stále ještě dost nákladné pro to, aby pojmuly ty spousty dat, které uživatelé ve svých zařízeních skladují. Mnohdy totiž drží velkou spoustu dat aniž by k nim potřebovali okamžitý rychlý přístup.
HDD z našich počítačů asi jen tak neodejdou. Alespoň ne do té doby, dokud nebude přístup k internetu všude, včetně letadel a divoké přírody. Nadějnou alternativou externích disků jsou cloudová úložiště. Eliminují jejich technické potíže a poruchovost. Data z Cloudu jsou dostupná všude, kde je kvalitní připojení k internetu. Zároveň je lze přímo sdílet mezi dalšími uživateli. Jakmile vám dojde datový prostor, jednoduše si připlatíte tarif s větší kapacitou, a nemusíte řešit migraci a výměnu zařízení.
Právě cena je možná rozhodujícím kritériem při výběru úložiště. Za prostor v kapacitě několika terabajtů, zaplatí uživatel řádově několik tisíc ročně. Vystačí-li si uživatel pouze se stovkami gigabajtů (pro běžný provoz, ne jako zálohu a úschovu všech svých dat) jsou cloudová úložiště mnohem dostupnější.
Někteří uživatelé mohou jako nevýhodu brát to, že svá data svěřují třetí straně. Je zapotřebí volit důvěryhodného a bezpečného poskytovatele. ZonerCloud zálohuje veškeré své služby zcela automaticky. Data navíc vůbec neopouští hranice České republiky.
Máte-li možnost pořídit si SSD, vyplatí se vám přinejmenším alespoň jednotka s menší kapacitou, která může pohánět váš operační systém a nejčastěji používané aplikace. HDD pak využijte na uchovávání souborů. Pokud vaše zařízení nepojme dva disky najednou, zvažte jednotku SSHD, která nabízí to nejlepší z obou variant.
Pro okamžitý přístup v kanceláři, sdílení mezi kolegy a pracovním týmem, a pro případ, že nespravujete obrovské kapacity dat, ale většinou jen textové dokumenty, slouží nejlépe cloudové úložiště. Cloud Disk od českého poskytovatele ZONER a.s. je nejlepší volbou tisíců spokojených zákazníků napříč živnostníky i velkými firmami.
čeština 
slovenčina 
english