Cloud hosting („hostování v cloudu“) je metoda používání online virtuálních serverů, které lze podle potřeby vytvářet, modifikovat a mazat. Zdroje, jako jsou CPU jádra a paměť, alokuje cloudovým serverům fyzický server, který je hostí, a může být nakonfigurován podle toho, jaký zvolí vývojář operační systém a doprovodný software. Cloud hosting se může použít pro hostování webů, odesílání a ukládání emailů, nebo k distribuci webových aplikací a jiných služeb.
“Cloud” je běžně používaný termín odkazující se na servery připojené k Internetu, které jsou dostupné veřejnosti buď přes placený pronájem, nebo jako součást softwaru či platformové služby. Služba založená na cloudu může mít mnoho forem. Od web hostingu, hostování přes sdílení souborů, až k distribuci softwaru. Slovem “cloud” se také může odkazovat na cloud computing, což je metoda používání několika navzájem propojených serverů za účelem sdílení pracovní zátěže (workloadu) nějaké úlohy. Místo aby bylo nutné spouštět složitý proces na jediném výkonném stroji, distribuuje cloud computing úlohu mezi mnoho menších počítačů.
Nejběžnější současnou formou cloud hostingu je použití virtuálního privátního serveru, neboli VPS. VPS je takový virtuální server, který se chová jako opravdový počítač se svým vlastním operačním systémem. Přestože virtuální servery sdílejí zdroje, které jim alokuje hostitel, jejich software je dobře izolovaný. Operace na jednom VPS tedy nemají vliv na ostatní.
Virtuální servery rozmisťuje a spravuje hypervizor fyzického hostitele. Hypervizor nainstaluje na každém virtuálním serveru zvolený operační systém a dovolí uživatelům přidávat nad něj software. Z mnoha praktických důvodů se virtuální server používá stejně jako dedikovaný fyzický server. Přestože výkon může být v některých případech nižší vzhledem k tomu, že virtuální server sdílí na tomtéž hostiteli fyzické hardwarové zdroje s jinými servery.
V současnosti je pro cloudové služby k dispozici několik běžných softwarových hypervizorů. Mezi těmito různými virtualizačními metodami jsou sice jisté klíčové rozdíly, všechny však poskytují plnohodnotné nástroje, které daný hostitel potřebuje k rozmisťování, udržování, přesouvání a nakonec k mazání virtuálních serverů.
vSphere je základním stavebním kamenem pro další aplikace a také pro realizaci cloudové infrastruktury. Produkty a řešení VMware snižují náklady a složitost poskytování podnikových služeb. Kompletní nabídka produktů se zaměřuje na flexibilitu, rychlost, odolnost, výkonnost a hospodárnost. Při společném nasazení garantují produkty VMware výbornou úroveň dostupnosti, bezpečnosti a škálovatelnosti pro všechny aplikace nezávisle na hardwaru či umístění.
Hyper-V je jedna z neoblíbenějších metod virtualizace serverů Windows a je k dispozici na Windows Serveru jako systémová služba. Tím se Hyper-V stává běžnou volbou pro vývojáře pracující v prostředí softwaru Windows. Hyper-V je zařazený do Windows Server 2008 a 2012 a je také dostupný jako soběstačný server, mimo existující instalaci Windows Server.
Možnosti, které nabízí virtualizace, vyhovují dobře prostředí cloud hostingu. Virtuální servery se mohou konfigurovat se širokým rozsahem hardwarových alokací zdrojů. Pokud se v průběhu času mění potřeby, mohou se zdroje přidávat nebo měnit. Někteří cloudoví hostitelé mohou přesouvat virtuální server z jednoho hypervizoru na jiný jen s malým nebo vůbec žádným prostojem, nebo redundantně duplikovat server pro případ poruchy některého uzlu.
Svoboda volby začíná už u operačního systému. Většina hypervizorů je schopna hostovat téměř jakýkoli operační systém, od otevřeného (open source) softwaru jako jsou Linux až k placeným systémům, mezi něž patří Windows. Vývojáři mohou poté začít instalovat a konfigurovat stavební bloky podle toho, co potřebují ke své práci. Konfigurace cloudového serveru může zahrnovat webový server, databázi, emailovou službu, nebo nějakou aplikaci, která byla vyvinuta a je připravena k distribuci.
Cloudové servery jsou velmi flexibilní, pokud jde o jejich způsobilost škálovat. S cloud hostingem mohou vývojáři škálovat podle potřeb jejich aplikací — mohou škálovat tím, že se rozšíří dostupná pamět, alokace více CPU jader, rozšíření diskového prostoru nebo nějaká jiná modernizace, která zvyšuje kapacitu serveru. Tyto modernizace (upgrady) obvykle připravují půdu pro dodatečné instance softwaru, jako jsou databázové workery, které budou operovat na tomto serveru.